Mystická šumavská rašeliniště: Krajina mlh, ticha a tetřeva hlušce
>>Prohlédněte si zlatotisk s motivem Šumavské mokřady na našem e-shopu<<
Šumavská rašeliniště představují jeden z nejtajemnějších a nejcennějších koutů české přírody. Tato fascinující mokřadní stanoviště určují tvář i osobitou atmosféru celé šumavské horské krajiny.
Jak vznikala šumavská rašeliniště
Příběh šumavských slatí se začal psát na sklonku poslední doby ledové po ústupu ledovce, kdy chladné a suché podnebí vystřídalo klima teplejší a vlhčí. Nejstarší rašeliniště se začala tvořit ve východní části Šumavy přibližně před 13 000 lety, na západní Šumavě před 11 000 lety a nejmladší na centrálních náhorních pláních před 10 000 lety. Základem jejich vzniku byla mělká pánevní jezírka a terénní prohlubně, které postupně zarůstaly rákosem a ostřicemi. Po odumření této vegetace vznikly nejspodnější vrstvy slatiny, na kterých následně převládl odolný mechorost rašeliník. V zamokřeném prostředí bez přístupu vzduchu se odumřelé části rostlin nerozkládaly a po tisíce let tvořily mnohametrové vrstvy rašeliny.
Tajemná krajina mlh a ticha
Typický povrch vrchovišť tvoří pestrá mozaika vyvýšených kopečků nazývaných bulty, vlhkých prohlubní zvaných šlenky, tmavých rašelinných jezírek a zamokřeného okrajového pásu (lagg). V údolních polohách se vyvinuly blatkové bory s převahou borovice blatky, které svou strukturou připomínají severskou tajgu. Pro šetrný přístup návštěvníků do těchto zranitelných míst slouží dřevěné povalové chodníky a naučné stezky.
Tetřev hlušec – symbol šumavské divočiny
Králem šumavské divočiny a symbolickým obyvatelem horských lesů je tetřev hlušec. Tento vzácný pták je úzce vázán na zachovalé rašelinné a podmáčené smrčiny, které využívá jako tokaniště, hnízdiště, potravní biotop i zimoviště. Pro své přežití potřebuje tetřev především rozsáhlé souvislé území bez rušivých vlivů. Zvýšená turistická návštěvnost a neohleduplný pohyb mimo vyznačené trasy jej totiž stresují a vytlačují z jeho přirozeného prostředí.
Právě pár tetřevů hlušců tvoří ústřední motiv zlatotisku Šumavské mokřady od Jana Hachrana. Dílo připomíná, jak úzce je osud těchto ohrožených ptáků spojen se zachováním klidných šumavských lesů, mokřadů a rašelinišť.
Další vzácní obyvatelé rašelinišť
Na rašeliništích nachází domov neobyčejná společenstva flóry i fauny. Z rostlin zde roste masožravá rosnatka okrouhlolistá, klikva bahenní, suchopýr pochvatý, vřes obecný, bříza trpasličí, kyhanka sivolistá či šicha černá. Ze živočichů zde potkáme tetřívka obecného, který rašeliniště využívá k toku i úkrytu, dále mravence rašelinného, vzácná šídla a vážky, čolka horského, zmiji obecnou či ještěrku živorodá.
Nejznámější šumavská rašeliniště
Příroda Národního parku Šumava ukrývá stovky rašelinných lokalit, z nichž je však veřejnosti přístupných pouze pět. Mezi nejznámější patří:
- Chalupská slať: Leží u Svinných Lad a vede k ní povalový chodník zakončený vyhlídkou u největšího rašelinného jezírka v ČR.
- Jezerní slať: Nachází se mezi Kvildou a Horskou Kvildou a nabízí vyhlídkovou věž s výhledem na rašeliniště.
- Tříjezerní slať: Horské vrchoviště nedaleko Modravy s naučným povalovým okruhem.
- Modravské slatě: Nejrozsáhlejší komplex horských vrchovišť, který je z důvodu přísné ochrany přírody veřejnosti zcela uzavřen.
Šumavská rašeliniště zachycená v umění
Mystická atmosféra rašelinišť zahalených v mlze odpradávna inspiruje výtvarníky a literáty. Jedinečná atmosféra šumavských rašelinišť inspirovala také českého výtvarníka Jana Hachrana. Ve svém zlaceném sítotisku ŠUMAVSKÉ MOKŘADY zachytil tajemnou krajinu slatí i pár tetřevů hlušců, kteří patří k nejvzácnějším obyvatelům Šumavy. Dílo tak propojuje krásu zdejší přírody s připomínkou její křehkosti a potřeby ochrany. Grafika je součástí plánovaného Hachranova cyklu s názvem Kouzlo šumavské přírody.
Zlatá fólie dodává motivu proměnlivý lesk a zvýrazňuje magickou atmosféru krajiny, v níž se mlha, voda, ticho a divoká příroda spojují v jeden celek.
Zdroje:
Ivana Bufková, Šumavská rašeliniště a jejich ochrana (2013)
https://www.sumavanet.cz/
https://www.kudyznudy.cz/
https://refugium.eu/