Mystická atmosféra Černého a Čertova jezera: Temné pověsti a divoká příroda
>>Prohlédněte si zlatotisk s motivem Šumavské jezero na našem e-shopu<<
Uprostřed hlubokých šumavských hvozdů, v sevření strmých skalních stěn, leží dvě z nejznámějších a nejkrásnějších ledovcových jezer České republiky – Černé a Čertovo jezero. Tato ledovcová oka, která vznikla přibližně před 12 tisíci lety po ústupu mohutných ledovců, v sobě spojují syrovou přírodní krásu, hluboké tajemství i prastaré mýty.
Černé jezero: Temná hladina, neznámá hloubka a historické záhady
Černé jezero je s rozlohou 18,4 hektaru největším přírodním ledovcovým jezerem v České republice. Zároveň je se svou hloubkou 40,6 metru nejhlubším a s nadmořskou výškou 1 008 metrů také nejníže položeným šumavským ledovcovým jezerem.
Svůj název i podmanivě temný vzhled získalo díky černočerné hladině. Její zbarvení ovlivňuje přibližně devět metrů vysoká vrstva kalu tvořená pylem z okolních jehličnanů, který se na dně ukládá již po tisíciletí. K temnému vzhledu přispívají také husté lesní porosty, jež k hladině propouštějí jen malé množství slunečního světla.
Nad jezerem se tyčí majestátní, přibližně 320 metrů vysoká Jezerní stěna. Jezero nemá žádný viditelný přítok a je napájeno podzemními prameny vyvěrajícími na úpatí Jezerní hory.
Ponurá atmosféra tohoto místa po staletí podněcovala lidskou představivost. Staré pověsti tvrdí, že hloubka Černého jezera je nezměřitelná. Když se prý kdysi tři muži vydali na loďce změřit jeho dno, ozval se strašlivý hlas, který jim pohrozil, že každého, kdo se o to pokusí, pohltí vlnobití. V hlubinách jezera měl totiž sídlit démon.
K tajemnému vnímání šumavských jezer přispívá také mýtus, podle něhož jsou všechna v podzemí propojena jedním velkým jezerem. Zvláštní nálada tohoto místa v minulosti inspirovala řadu významných českých umělců, například Jana Nerudu, Adolfa Heyduka, Jaroslava Vrchlického nebo Antonína Dvořáka.
Tajemná atmosféra šumavských jezer oslovuje umělce dodnes. Český výtvarník Jan Hachran ji zachytil ve zlaceném sítotisku ŠUMAVSKÉ JEZERO, který je součástí cyklu Kouzlo šumavské přírody. Dílo propojuje krásu Černého a Čertova jezera s jejich mystickým charakterem. Díky tisku barvami na zlatou fólii navíc získává proměnlivý lesk a působivou hloubku.
Akce Neptun a tajné dokumenty na dně jezera
Kromě dávných mýtů se k Černému jezeru váže také novodobější tajemství z roku 1964 – dezinformační Akce Neptun. Státní bezpečnost tehdy zinscenovala nález tajných nacistických dokumentů, které měly být ukryty na dně jezera.
Bedny podstrčené štábu televizního pořadu Zvědavá kamera původně obsahovaly pouze prázdné papíry. Podvržené spisy ze Sovětského svazu totiž dorazily se zpožděním a novinářům byly v Praze předvedeny až dodatečně. Celá operace, namířená především proti Západnímu Německu, byla odhalena až po roce 1968.
Černé jezero zároveň ukrývá technický unikát. Hluboko pod jeho hrází byla v letech 1929–1930 vybudována první přečerpávací vodní elektrárna v Československu. Dodnes funguje a je chráněna jako významná technická památka.
Čertovo jezero: Pekelná legenda a evropské rozvodí
O něco výše položené Čertovo jezero leží v nadmořské výšce 1 028 metrů. Má rozlohu 10,3 hektaru, dosahuje hloubky až 37 metrů a rozprostírá se pod přibližně 313 metrů vysokou stěnou Jezerní hory. Na rozdíl od Černého jezera je napájeno dvěma malými potůčky.
Své jméno získalo podle pověsti o kovářském tovaryšovi, který byl ve skutečnosti samotným ďáblem. Čert si dělal zálusk na krásnou kovářovu dceru a pokusil se ji unést do pekla. Když ji vlekl na Jezerní stěnu, dívka sklouzla a zachytila se jeho ocasu.
Během zápasu čert svými pazoury a kopyty rozrýval hlínu a kameny. Tím měl vyhloubit údolí, do něhož začala prýštit voda. Dívka mu však na ocas přivázala těžký kámen a skočila do vznikajícího jezera. Kámen stáhl čerta ke dnu a voda se nad ním navždy uzavřela.
Lidé věřili, že se v okolí jezera odehrávají neobyčejné věci. Vyprávělo se o zjeveních krásné paní v modrých šatech i ošklivého trpasličího děduly, o bojích o lidské duše nebo o svatebních kočárech, které zmizely pod hladinou.
Dvě blízká jezera, dvě vzdálená moře
Fascinujícím přírodním úkazem je skutečnost, že ačkoliv Černé a Čertovo jezero leží nedaleko od sebe, prochází mezi nimi hranice hlavního evropského rozvodí.
Voda z Černého jezera odtéká Černým potokem do Úhlavy, Vltavy a Labe a následně pokračuje do Severního moře. Z Čertova jezera voda míří Jezerním potokem do Řezné neboli Regenu a dále do Dunaje, který ji odvádí až do Černého moře.
Voda z těchto dvou sousedních jezer se tak vydává na dvě zcela odlišné cesty.
Chráněná divočina a přísná pravidla
Obě jezera jsou dnes součástí národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero. Zdejší strmé karové stěny představují jediné místo na Šumavě, kde každoročně vznikají sněhové laviny.
V hlubokých pralesovitých porostech, v nichž nejstarší smrky dosahují věku až 300 let, žijí vzácní živočichové, jako jsou rys ostrovid, tetřev hlušec nebo krkavec velký. V Černém jezeře navíc roste mimořádně vzácná šídlatka jezerní, která se nikde jinde v České republice nevyskytuje.
Černé a Čertovo jezero nejsou pouze oblíbenými turistickými cíli. Jsou to místa, kde se divoká šumavská příroda setkává s historií, uměním a příběhy, které si lidé předávají po celé generace. Právě spojení temných vodních hladin, hlubokých lesů a dávných pověstí jim dodává atmosféru, na kterou se nezapomíná.
Mystická Šumava zachycená ve zlatě
Zlacený sítotisk ŠUMAVSKÉ JEZERO od českého výtvarníka Jana Hachrana zachycuje kouzlo Černého a Čertova jezera – míst, kde se divoká šumavská příroda prolíná s dávnými pověstmi a tajemnou atmosférou.
Obraz je součástí cyklu Kouzlo šumavské přírody, který oslavuje krásu a jedinečný charakter tohoto kraje. Dílo je vytištěno kvalitními barvami na zlatou fólii, jež mu dodává charakteristický lesk, zvýrazňuje ornamentální zpracování a propůjčuje obrazu působivou hloubku.
Zlatotisk může v interiéru vyniknout jako originální české umělecké dílo i jako neobvyklý dárek pro milovníky Šumavy, přírody a českého výtvarného umění.
Zdroje:
http://www.vseovode.cz/
https://temata.rozhlas.cz/
https://g.cz/
https://www.jenprocestovatele.cz/
https://povesti.knih-pt.cz/