„HLÁSÍM SE K ČEŠSTVÍ, STEJNĚ JAKO MUCHA“

Hana Němcová

Jan Hachran je bez přehánění renesanční člověk. Studuje medicínu na Karlově univerzitě, je výtvarníkem hlásícím se k odkazu židovsko-křesťansko-helénistické tradice a v neposlední řadě je zakladatelem uměleckého směru Magický ornamentalismus.

Setkání u šálku voňavé kávy ve mně vyvolalo pocit, že naproti mně sedí „stará duše“, která prostě ví.

Kdo z oblasti výtvarného umění nebo i mimo něj je vám vzorem? Jsem člověkem, který má rád umění různých epoch, ale nejvíce mě inspiruje práce umělců, kteří utvářeli směry, jako je secese, art deco nebo symbolismus.

Alfons Mucha dokázal ve svém umění představit to nejlepší z naší země.

Z hlediska lidského vzoru musím zmínit Alfonse Muchu. Líbí se mi na něm jeho životní příběh, kdy se jako člověk původem z moravských Ivančic dokázal díky svému umu sám vypracovat na celosvětově uznávaného malíře, kterého zbožňovala Paříž i celá Francie, Rakouská monarchie i Spojené státy. Líbí se mi na něm, že byl člověkem uznávaným světovou veřejností a přitom vždy zůstal českým patriotem, vlastencem a Slovanem, který uměl to nejlepší z naší země a kultury přetavit v esenci, která jeho uměním prostupovala a která dokázala ostatním představit skrze umění krásu českých zemí. Pokud mohu malou osobní poznámku, tak jaký to propastný rozdíl proti některým lidem z mé generace, kteří odjedou do zahraničí a za půl roku se ke své zemi už ani neznají, což je veliká škoda. Mucha byl i člověkem velice statečným, kdy na svých postojích nic nezměnil ani za okupace, což ho nakonec bohužel stálo život, neboť brutální výslech německého gestapa ho natolik oslabil, že brzy poté onemocněl a zemřel.

Jak vznikl Magický ornamentalismus? Cítil jsem potřebu svůj styl nějakým způsobem zastřešit a vymezit, něco jako když na přelomu 19. a 20. století vznikalo mnoho nových směrů, jež měly své manifesty, na jejichž základě se formovaly teze a program, z něhož ta konkrétní skupina výtvarníků čerpala. Říkal jsem si – proč neudělat něco podobného? Proč nenabídnout ostatním lidem několik tezí, na základě kterých by se v případě, že by byl zájem, postupně mohlo budovat něco dalšího? První otázka, před kterou jsem stál, byla na první pohled prostá, ale ve skutečnosti poměrně složitá, tedy jak celý styl pojmenovat? Nakonec jsem dospěl ke dvěma slovům – magický a ornamentalismus. Přídavné jméno magický odkazuje k mystice, magii a spiritualitě, která naší tvorbou prostupuje a slovo ornamentalismus je odvozené od slova ornament, který považujeme za jeden z našich klíčových výrazových prostředků. Po určité době se ke mně rozhodli připojit i další umělci, jmenovitě například básník Jakub Křelina nebo malíř Miroslav Mlynář, se kterými se nyní snažíme tento směr společnými silami rozvíjet.

Ve vašich dílech je patrné propojení různých duchovních směrů – který je vám z nich nejbližší? Ono se to tak může zdát, ale má práce ve skutečnosti vychází z evropské esoterní tradice, jež čerpá z křesťanského a židovského mysticismu, hermetismu a hermetických věd (alchymie, astrologie, magie), rosenkruciánství, gnóze, svobodného zednářství a částečně obsahuje i prvky starověkých kultů Řecka, Říma a Egypta. Je však důležité říci, že všechny tyto věci se vzájemně prolínají, mají společný prastarý základ a jsou součástí toho, čemu říkáme tradice evropského esoterismu tak, jak se postupně ve středomořském a později celoevropském kontextu vyvíjela od starověku, přes středověk, renesanci a 19. století až dodnes.

Předchází vaší tvorbě detailní studium tématu a jeho pochopení, nebo jste „jen“ kanálem pro božskou mysl? Ona to bude touha kombinace obojího. Dá se říci, že témata, která mě zajímají z osobního i výtvarného hlediska, studuji v podstatě neustále, což má asi také svůj vliv, nicméně obrazy ke mně přicházejí formou vize, kdy obraz zahlédnu v mysli a pak ho na základě toho nakreslím. Někdy má tato vize tendenci procházet určitým procesem, kdy chci například nakreslit obraz na nějaké téma, ale v mysli ho nezahlédnu celý, ale pouze jednu část celku a pak musím nějaký čas počkat, než „dozraje“ nebo projde určitým pomyslným alchymistickým procesem a teprve potom ji zahlédnu celou. To může trvat pár dní nebo klidně i půl roku.

Můžete nám přiblížit současný cyklus inspirovaný židovsko-křesťanskou tradicí? Jedná se o cyklus obrazů s názvem Historia symbolica, který bude takovým průvodcem duchovní historií lidstva od zahrady Eden až po Apokalypsu a Nový Jeruzalém. Tvořit ho bude 57 grafik vyrobených pomocí speciální techniky sítotisku na zlatou fólii. Počet 57 rozhodně není náhodný – číslo 5 bylo magickým číslem starých Egypťanů a 7 je magický číslem pro většinu kultur světa. Když je navíc sečteme, dostaneme další duchovně silné číslo 12. Základním smyslem tohoto souboru grafik bude zachytit putování lidstva jako celku zpět za Božským světlem, od kterého jsme se my, lidé, dle novoplatónské filosofie kdysi oddělili a upadli do materiálního světa. Každý obraz vyjadřuje touhu se z tohoto stavu vymanit a dosáhnout vyšších sfér, do kterých lidská duše přirozeně patří. Věřím, že pomocí krásy a symbolů a zejména jejich správné interpretace v sobě každý může objevit Božskou jiskru, která je v každém z nás již od pradávných časů prvních lidí – Adama a Evy.

Připravujete knihu o slovanských národech – jste hrdým Čechem? Jak bychom podle vás mohli posílit naši národní identitu? Jedná se o projekt s názvem Slované v obrazech a poezii, jehož vyústěním bude vydání ilustrované knihy, která bude takovým dantovským uměleckým putováním po slovanských zemích, v němž by měla být v textu, obrázku i básni zachycena esence každého ze slovanských národů. Já hrdým Čechem jsem, ale neznamená to pro mě, že o tom budu jen mluvit, je to pro mě životní postoj, jež se snažím reflektovat v rozličných činnostech, kterým se věnuji. Zastávám názor, že nic se nikomu nemá vnucovat, a proto chci jít v tomto ohledu cestou, kdy se budu snažit lidem kolem sebe nabídnout určitý myšlenkový koncept, který představuji, a je na každém, jestli se mu zalíbí a přidá se, nebo nikoliv. V rámci toho mě právě napadlo vytvořit i projekt Slované v obrazech a poezii, na němž jsme spolu s ostatními magickými ornamentalisty začali aktivně pracovat, přičemž já budu autorem příběhu a ilustrací, Jakub Křelina básní a Miroslav Mlynář ozdobných iniciál v textu. Věřím totiž, že stejně jako v jiných věcech, tak i co se týče národní identity, nikdo neudělá nic za nás, ale záleží na tom, aby každý, kdo ve svou zemi věří, pro ni udělal to, co je momentálně v jeho silách a byl tak příkladem pro ostatní...

7 pilířů Magického ornamentalismu

1. Vytvořit pomyslný průsečík mezi třemi světy: světem mýtů, legend, mystiky a esoteriky, světem přírody a světem snů, krásy a vizí lidského ducha.

2. Vytvářet pěkné a esteticky hodnotné věci.

3. Spojit mystiku a duchovno s uměním.

4. Alchymistický pokus o přeměnu a všeobecné povznesení lidstva jako celku.

5. Ochrana a rozvíjení židovsko-křesťansko-antické kultury a její přiblížení všem lidem na světě, kteří o ni mají zájem.

6. Snaha o to, aby všechny předměty, které člověka obklopují, byly esteticky co nejhodnotnější a aby spolu co nejvíce souzněly.

7. Podpora vlasteneckých hodnot a reflexe vlasteneckých témat v umění.

    

Hana Němcová Šéfredaktorka Sféry a nakladatelka. Zajímá se o astrologii, mystiku a odkaz duchovních tradic v životě moderního člověka.