>>Šátek s motivem Živy právě připravujeme<<
Slovanská bohyně Živa (v latině Siwa) je v naší mytologii uctívána jako matka a dárkyně života, která ztělesňuje plodnou sílu, mládí a krásu přírody i člověka. Jako dcera Svaroga a Lady a sestra Morany či Peruna představuje v koloběhu roku životodárné jaro a léto. Její vláda nastává ve chvíli, kdy se pole a lesy zelenají a lidé se probouzejí z „tupého zimního spánku“, aby znovu pocítili kouzlo lásky a něhy.
Živa je úzce spjata s úrodou a zemědělstvím. Traduje se, že právě ona naučila lidi obdělávat půdu, orat, sít a sklízet zrno. Bývá zobrazována jako krásná zralá žena s náručí plnou květů a klasů, které symbolizují naplnění přírodního úsilí a zajištění obživy. Západní Slované ji uctívali v polabském Ratiboři (Ratzeburg), kde stála její zlatá a stříbrná socha držící v rukou jablko a hrozen vína. Jako stvořitelka lesů má k přírodě velmi blízko; věřilo se, že nad zemí se vznášejí její mladé služebnice, Živice, které svým laskavým pohledem podněcují vše k růstu.
Zajímavým aspektem jejího uctívání je spojení s kukačkou, která byla považována za její pozemské vtělení. Podle lidové víry přilétá kukačka z bájného Iria, aby odměřovala hodiny života a smrti. Lidé se jí proto dodnes ptají, kolik let života jim ještě zbývá, a její odpověď považují za proroctví samotné bohyně. Živa je natolik mocná, že může na upřímnou prosbu i prodloužit lidský život nad rámec osudu.
V moderním pojetí slovanského duchovna je Živa často vnímána jako archetyp hojnosti a mateřské péče, která doplňuje mužský princip slunečních bohů. Ačkoliv ji některé prameny spojují s Velesem jako symbolem funkčního manželství, v jiných větvích slovanské mytologie je její postavení a partnerství vykládáno odlišně.
Pokud vás tato bohyně jara a plodnosti zaujala, Jan Hachran právě připravuje šátek s jejím motivem - JIŽ BRZY NA E-SHOPU.
Zdroje:
https://www.centrum-mandala.cz/
https://www.flowee.cz/