>> Prohlédněte si Šátek s motivem Ceres na našem e-shopu <<
Ceres je jednou z nejdůležitějších postav římské mytologie. Byla bohyní zemědělství, úrody, plodnosti a sklizně. Pro starověké Římany měla zásadní význam, neboť její laskavost přinášela lidstvu hojné sklizně a úrodné plodiny, zatímco její hněv znamenal neúrodu, sucho a hladomor.
Její řeckou obdobou je bohyně Démétér, jedna z 12 olympských bohů. Ceres byla dcerou Titánů Saturna a Ops (Kronos a Rhea) a sestrou Jupitera, Neptuna, Pluta, Vesty a Junony. Jupiter, který porazil Titány, donutil svého otce Saturna, aby své sourozence vyvrhl. Ceres se stala bohyní zemědělství.
Ceres je v uměleckých zobrazeních obvykle představována jako matrona (žena ušlechtilého a majestátního vzhledu). Často je oděná v rozevlátých šatech a korunovaná pšeničnými klasy. Jejími symboly jsou srp, snopy obilí (klasy) a roh hojnosti (cornucopia). Slavný římský básník Ovidius napsal, že Ceres byla první, kdo orala zem zahnutým pluhem, a první, kdo dala světu obilí, výživu a zákony.
Ceres je také spojována s plodností, mateřskou láskou a s ochranou prostého lidu (plebejů).
Mýtus o Proserpině a zrození ročních období
Nejslavnější mýtus o Ceres se týká její jediné dcery Proserpiny (řecky Persefona), kterou zplodila s Jupiterem.
Jednoho slunného dne na svazích hory Etna na Sicílii sbírala Proserpina s nymfami květiny. Její krása upoutala pozornost Pluta, boha Podsvětí, který se do ní okamžitě zamiloval a unesl ji do své říše, aby se stala jeho královnou. Pluto jednal se souhlasem Jupitera.
Ceres, zdrcená únosem dcery, devět dní zoufale bloudila po Zemi a hledala Proserpinu. V záchvatu hněvu a žalu zanedbávala své povinnosti bohyně zemědělství. V důsledku jejího smutku začala úroda umírat, šířil se hladomor a svět upadal do zmatku.
Jupiter si uvědomil, že bez úrody hrozí smrt všem lidem, a poslal Merkura, aby s Plutem vyjednal propuštění Proserpiny. Pluto souhlasil, ale ne dříve, než Proserpina snědla semena granátového jablka – ovoce mrtvých, které ji vázalo k Podsvětí.
Nakonec byl sjednán kompromis: Proserpina musela strávit část roku (podle některých zdrojů tři měsíce za každé semeno, nebo šest měsíců) v Podsvětí s Plutem a zbytek roku mohla strávit s matkou na Zemi.
Tento mýtus sloužil Římanům jako vysvětlení cyklu ročních období. Když se Proserpina na jaře vynoří z Podsvětí, šťastná Ceres naplní Zemi květy a úrodou (jaro a léto). Když se na podzim vrací k Plutovi, Ceres truchlí, což se projevuje odumíráním rostlin a zimním nedostatkem.
Odkaz a uctívání
Ceres byla pro Římany klíčovou bohyní, ke které se modlili, aby odvrátili hladomor. Dokonce se jí připisuje, že zachránila starověké Římany před hladem tím, že je naučila pěstovat pšenici. Její kult byl oficiálně přenesen do Říma po velkém hladomoru v roce 496 př. n. l..
Na její počest se konala řada festivalů, z nichž nejdůležitější byla Cerealia (konala se 19. dubna) a Eleusínská mystéria, která sama bohyně zavedla na oslavu sebe i své dcery. Při obřadech se jí obětovaly prosté a čisté obětiny, jako jsou girlandy z myrty a maková semínka.
Právě touto bohatou historií a symbolikou se inspiroval Jan Hachran, který vytvořil jedinečný motiv a šátek Ceres, který můžete zakoupit na našem e-shopu.
Zdroje:
https://www.britannica.com/
https://www.worldhistory.org/
https://study.com/