Články

Vize magického ornamentalismu

Historia symbolica (latinsky symbolická historie) je cyklus 57 uměleckých tiskařských grafik Jana Hachrana. Tento monumentální soubor má za cíl zdokumentovat mystickou historii lidstva – od stvoření světa a rajské zahrady Eden až po apokalypsu a nový Jeruzalém. Po dokončení cyklu plánuje autor vydat stejnojmennou knihu, která osvětlí význam, symboliku a poslání jednotlivých grafik. Publikace zároveň poslouží jako duchovní průvodce člověka evropskou esoterickou tradicí.

Počet 57 není zvolen náhodně. Číslo 5 bylo magickým číslem starých Egypťanů, zatímco 7 mělo zvláštní význam pro většinu kultur světa. Jejich součtem vzniká číslo 12, které rovněž nese silný duchovní obsah. Smyslem celého souboru je zachytit putování lidstva zpět k Božskému světlu, od něhož se podle novoplatónské filosofie člověk kdysi oddělil a upadl do hmotného světa. Každý jednotlivý obraz vyjadřuje touhu vymanit se z tohoto stavu a dosáhnout vyšších sfér, kam lidská duše přirozeně patří. Jan Hachran věří, že prostřednictvím krásy a symbolů – a především jejich správné interpretace – může každý člověk v sobě znovu objevit Božskou jiskru, přítomnou od časů prvních lidí, Adama a Evy.

Grafiky jsou koncipovány podobně jako zednářské iniciační tabule. Mají krok za krokem představovat symboly, které pomohou hledajícímu postupovat na jeho osobní duchovní cestě vzhůru. Historia symbolica je tedy chápána jako spirituální žebřík k lepšímu lidství, jehož jednotlivé stupně tvoří právě jednotlivé obrazy.

Hachranovo dílo – a tento cyklus obzvlášť – vychází z evropské esoterické tradice, jež spojuje prvky mystického křesťanství a kabalistického judaismu, hermetismu a hermetických věd (alchymie, astrologie, magie), zoroastriánství, symboliky svobodných zednářů, novoplatonismu, gnóze i mytologie starověkého Řecka a Egypta.

Obrazy autor zveřejňuje postupně podle toho, jak vznikají – netvoří je v přesném chronologickém sledu, ale spíše podle aktuální inspirace. Na stránkách je možné najít seznam děl, která budou celý cyklus tvořit:

1.Vize magického ornamentalismu

2.Leviathanův pád

3.Stvoření světa

4.Adam a Eva – ráj před pádem

5.Blázen

6.Adam a Eva – ráj po pádu

7.Adam a Eva – vyhnání z ráje

8.Žalář duší

9.Isis – Urania

10.Pyramidy

11.Únos Európy

12.Banebdžedet

13.Hořící keř

14.Mojžíšova mystická cesta

15.Desatero

16.Zlaté tele

17.Mosazný had

18.Všemohoucí

19.Archa úmluvy

20.Dagon

21.Božská jiskra

22.Eliášovo nanebevzetí

23.Mág

24.Věštírna v Delfách

25.Stavba chrámu

26.Šalamounův chrám

27.Smrt Hirama Abiffa

28.Zlomený sloup

29.Stéla Zjevení

30.Isis, Osiris, Horus

31.Nabúkadnesarova vize

32.Eleusinská mysteria

33.Hvězda mágů a příchod Krista

34.Ukřižování Krista

35.I.N.R.I.

36.Přijetí Ducha svatého

37.Artemis efezská

38.Sv. Barbora

39.Tauroktonia

40.Konstantinova vize

41.Pontifex maximus

42.Černá madonna

43.Rytíř Kádoš

44.Kristův zlatý rozsévač

45.Svatý grál

46.Panenka Marie Guadalupská

47.Mariánský sloup

48.Zjevení Syna člověka

49.Sedm hvězd

50.Žena sluncem oděná s korunou dvanácti hvězd stojící na srpku měsíce

51.Panna a drak

52.Srp

53.Anděl apokalypsy

54.Nevěstka Babalon

55.Beránek a Boží trůn

56.Triumfátor

57.Nový Jeruzalém

Pamětní list k 50. výročí Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové

Jan Hachran se jako výtvarník věnuje také práci na zakázku. Kromě knižních ilustrací, vizualizací a návrhů log vytváří například i portréty a rodinné obrazy podle zadání klientů. Jeho tvorba je v tomto ohledu velmi specifická – na rozdíl od mnoha jiných umělců se snaží nejen o důvěryhodné zachycení reality, ale také o celkovou ornamentální a symbolickou výzdobu obrazu či jakéhokoliv jiného výtvarného díla, ať už jde o monumentální výmalbu nebo návrh samolepky.

Nejde mu totiž pouze o stránku estetickou, ale také o duchovní rozměr – jak z hlediska příběhu samotného díla, tak z pohledu diváka, na kterého má obraz působit. Proto jsou pro jeho styl ornamenty a symboly stejně důležité jako samotné nosné téma. Na první pohled se někdy může zdát, že hlavní motiv je množstvím ozdob potlačen, ve skutečnosti je tomu však naopak. Dá se to přirovnat k šatům půvabné ženy – upozorní na ni mezi ostatními, ale nesoutěží s její vlastní krásou, naopak ji zvýrazní a podtrhnou. Stejně tak Hachranova tvorba v divákovi probouzí touhu zkoumat nejen samotný obraz, ale i hlubší významy, které nese.

Níže jsou představena již hotová díla, která mohl zveřejnit se souhlasem zákazníků. Pokud se vám jeho práce líbí a máte zájem o vlastní obraz, portrét, vizualizaci nebo jakoukoliv jinou výtvarnou či grafickou zakázku ve stylu magického ornamentalismu, můžete nás kdykoliv kontaktovat.

Pamětní list k 650. výročí od povýšení města Zbiroh

Umělecká vizualizace developerského projektu Zahrada Grébovky

Umělecká vizualizace developerského projektu City loft

Vize magického ornamentalismu

Při podrobnějším seznámení se s tvorbou Jana Hachrana lze opakovaně narazit na pojem magický ornamentalismus. Tento termín označuje specifický umělecký směr, který Hachran sám vytvořil a pod jehož záštitou rozvíjí svůj výtvarný projev. Název nebyl zvolen náhodně — měl vystihnout nejen vizuální a tematické rysy stylu, ale rovněž jeho duchovní a filozofickou hloubku, kterou autor považuje za stejně zásadní jako estetickou stránku díla.

V souvislosti se vznikem tohoto směru vyvstala potřeba jej teoreticky ukotvit a formulovat jeho základní ideová východiska. Jan Hachran proto sestavil sedm pilířů, které vymezují kulturní prostor magického ornamentalismu:

1. Vytváření pomyslného průsečíku mezi třemi světy: světem mýtů, legend, mystiky a ezoteriky; světem přírody; a světem snů, krásy a vizí lidského ducha.

2. Důraz na tvorbu esteticky hodnotných a krásných věcí.

3. Propojování duchovních a mystických prvků s výtvarným uměním.

4. Symbolický, až alchymistický pokus o duchovní proměnu a povznesení lidstva jako celku.

5. Ochrana a rozvíjení židovsko-křesťansko-antické kulturní tradice a její zpřístupnění všem lidem, kteří o ni projeví zájem.

6. Snaha o estetické zušlechťování každodenního prostředí — tedy aby předměty, jimiž se člověk obklopuje, byly krásné, hodnotné a vzájemně ladily.

7. Podpora vlasteneckých hodnot a reflexe vlasteneckých témat v umělecké tvorbě.

Vedle těchto ideových bodů chtěl Jan Hachran svou tvorbu vyjádřit i jednou údernou větou — jakýmsi mottem, které by ji charakterizovalo v celé její duchovní i estetické šíři. Inspirace přišla náhle, jako vnuknutí, během návštěvy kostela sv. Mikuláše. Výrok pak byl následně přeložen do latiny díky spolupráci s latinářem panem Kockem z Lékařské fakulty:

„Ars scintilla pulchra est ex corde humano fulgore divino inspirationis excusa.“
(česky: „Umění je krásná jiskra vykřesaná z lidského srdce Božským bleskem inspirace.“)

Tyto principy postupně oslovily i další umělce, kteří se rozhodli ke směru magického ornamentalismu připojit. Mezi prvními byli básník Jakub Křelina a malíř Miroslav Mlynář, s nimiž Jan Hachran v současnosti na rozvoji tohoto směru aktivně spolupracuje.

Šumavské jezero

Šumava je považována za kouzelné místo, jehož magie odjakživa přitahovala mnoho výtvarníků, včetně Josefa Váchala, jenž patří k nejvýznamnějším osobnostem českého výtvarného umění. Tato krajina podněcuje lidskou fantazii k představám o nadpřirozených bytostech ukrývajících se mezi vykotlanými kořeny staletých stromů, o skrytých pokladech zjevujících se během magických nocí, o bludičkách tančících na blatech, nebo o něčem neznámém a tajuplném, co se skrývá v jezerech starých jako samotné lidstvo. Šumava bývá vnímána jako brána do světa, do nějž v ruchu a přelidněnosti moderních měst, kde je příroda často redukována na dekorativní prvek podél chodníků, nelze proniknout; do světa, kde panuje klid a harmonie věčného přírodního cyklu.

Také výtvarník Jan Hachran nachází v Šumavě dlouhodobě zdroj inspirace a duchovního odpočinku. Jeho příznivci, kteří sledují jeho tvorbu na oficiálních stránkách nebo sociálních sítích, si mohli všimnout, že se do tohoto kraje pravidelně vrací. Právě z těchto opakovaných návštěv a silného vnitřního vztahu k tomuto místu vzešlo rozhodnutí věnovat Šumavě samostatnou minisérii obrazů pod názvem „Kouzlo šumavské přírody“.

Tato série má být tvořena čtveřicí obrazů, z nichž každý zachycuje jiný aspekt šumavské krajiny. První obraz je věnován mokřadům a rašeliništím, druhý bude zaměřen na hluboké lesy, třetí na starobylá jezera a závěrečný obraz na obec Železná Ruda a její okolí, které Jan Hachran pravidelně navštěvuje.

Šumavské mokřady